Pojem „perverze“, pohybující se na pomezí psychického a fyzického, začal ve svých psychoanalytických koncepcích propagovat Sigmund Freud. Studium perverzí mu otevřelo hluboký vhled do způsobu fungování sexuality a erotiky, který měl rozhodující význam pro utváření jeho teorie lidské psychiky. Mnohé z těchto poznatků si dodnes zachovaly svou platnost, jiné byly doplněny nebo pozměněny. V současné době se pojem „perverze“ v kontextu psychiatrie už téměř nepoužívá a stále více je nahrazován označeními „parafilie“ nebo „porucha sexuální preference“.
Prof. Dr. med. Wolfgang Berner je psychiatr, psychoanalytik a badatel v oblasti sexuologie. Do roku 2010 byl ředitelem Institutu pro výzkum sexuality a forenzní psychiatrii při Univerzitní klinice Hamburg-Eppendorf a poté se stal předsedou Psychoanalytické pracovní společnosti v Hamburku.
Ve své práci jsme se rozhodly vyzkoušet, jak silidé vdřívějších dobách vyráběli přípravky, které používali pro vlastní hygienu nebo ke zdravotním účelům. Je patrné i znázvu naší práce, že jsme začaly opravdu vpřírodě. Pro svůj výzkum jsme se rozhodly použít byliny, které můžeme najít jednak ve volné přírodě a určitě i šlechtěné na zahradě. Zvolily jsme tři – mátu peprnou, levanduli lékařskou a šalvěj lékařskou. Tato volba určitě nebyla náhodná, protože jsme zvažovaly výběr podle účinných látek, které jsou obsaženy vkaždé ztěchto tří bylin. Nejdříve jsme posbíraly a nasušily byliny. Vybraly jsme si několik produktů, které bylo možné vyrobit pouze ze surovin, které byly kdispozici i před mnoha lety třeba našim babičkám. Snažily jsme se o naprosto minimální použití chemikálií znaší laboratoře. Rozhodly jsme se vyrobit bylinkové mýdlo, olej, tinkturu a bylinnou mast. Poté jsme si vliteratuře vyhledaly postupy pro výrobu. Musely jsme provést výběr, protože nalezených postupů bylo opravdu hodně a ne všechny splňovaly naše podmínky.
Malý průvodce pro politické aktivistky a aktivisty zaměřený na to, jak se vyrovnat s traumatizujícími zkušenostmi před, během a po akci
Máte zdánlivě bezdůvodné příznaky? Příčinou může být trauma z minulosti.
V soudobé světové psychologii se objevuje stále více prací, které se zabývají kladnými emocemi. Původní publikace známého a uznávaného psychologa prof. Jaro Křivohlavého podává přehled výsledků empirických, experimentálních prací, zaměřených na problematiku kladných emocionálních zážitků. Charakterizují náš vlastní emocionální stav, který bychom mohli vyjádřit výrazem „je mi dobře“. Závěr knihy je věnován aplikaci zjištěných poznatků do běžného života, tj. přináší souhrn podnětů, vztahujících se k otázce „co dělat, aby nám bylo dobře“. Publikace je určena psychologům, psychiatrům, odborníkům z řad pomáhajících profesí a také studentům těchto oborů.
Publikace čtivým způsobem přibližuje problematiku poruch příjmu potravy široké veřejnosti, jak laické, tak odborné, rodičům, učitelům i samotným lidem trpícím mentální anorexií nebo bulimií. Věnuje se např. charakteristice jednotlivých typů poruch příjmu potravy a jejím příčinám, vlivu rodiny, vrstevnických skupin a médií, prevenci, roli školy, ale i správnému složení jídelníčku a místům, kde mohou lidé najít odbornou pomoc. Text je proložen mnoha příběhy.
Navzdory svým plánům za svého života Erich Fromm o psychoanalytické terapii skoro nic nepublikoval. Jak však píše jeho žák Rainer Funk, každý, kdo byl Frommem analyzován, pocítil jeho „neúprosnost hledače pravdy a kritického průvodce, ale také mimořádnou schopnost vcítění, blízkost a bezprostřednost ve vztahu k druhým“. V souladu s tím, že Fromm nezaložil novou terapeutickou školu, jeho stati na téma psychoanalýzy neinformují o žádných technikách. Zde předkládané texty, jež uspořádal právě Rainer Funk, spíše informují o Frommově vztahu s duševně trpícími lidmi naší doby a o jeho schopnosti individuálního vnímání základních problémů člověka. Analytik se v jeho pojetí učí vycházet především sám se sebou a je sám sobě nejbližším pacientem, takže pacient se v určitém smyslu stává jeho analytikem. Soubor zde předkládaných textů je přepisem nahrávek Frommových přednášek a rozhovorů, které tak mají povahu mluveného slova a důležitým způsobem charakterizují Ericha Fromma jakožto člověka.
Peter Lauster (1940, Stuttgart) ve své knize vysvětluje, že vnitřní klid a vyrovnanost lze najít jedině tehdy, když opustíme své ambiciózní cíle, když se nedáme vnitřně zotročovat diktátem a normami společnosti a zbavíme se strachu a napětí. Tato uvolněnost je podle autorových zkušeností předpokladem duševního růstu. Jenom potom mů
Další z řady praktických knih, tentokráte pojednávající o léčebných účincích hub. Součástí výpravné knihy je unikátní houbový receptář.
Čti v 
How do we develop anti-authoritarian and anti-capitalist movements that are capable of maintaining and expanding over the long haul? The infrastructures we create in the course of our political work are key to unlocking the answer. If our infrastructures are to succeed and deepen our movements, we need to abandon the pervasive separation between politics and “personal” life and ground our movement activity in everyday practices of mutual aid and support—both in times of happiness and in times of hardship. This article looks at the latter of these: reflecting on how we can develop models for providing each other with compassionate, nurturing support through tragedy, trauma, and hardship.